Tradicí velkých zadavatelů je příprava speciálních, mnohdy jednorázových "SuperBowl spotů", které jsou delší a zábavnější než spoty běžné. To samozřejmě těší jejich reklamní studia, protože při této příležitosti nemusí připravovat nudné zpovídací reklamy na prací prášek nebo psát tisící první stejný spot propagující hygienické vložky, ale točit malá umělecká díla, vlastně krátké filmy, což je to, co ve skutečnosti chtěli dělat, než skončili v reklamě. Což o to, dívá se na to dobře, například Terry Tate coby Office linebacker…
… je neodolatelný. SuperBowl navíc nabyl v posledních letech další vlastnosti, která ho odlišuje
od ostatních televizních pořadů: Američané jej vesměs sledují naživo,
tj. nepoužívají systém TiVo. Hlavním posláním TiVa je umožnit uživateli
přeskakovat reklamy. SuperBowl je tedy nejen událostí, kterou sledují
celé Státy (cca 90 milionů diváků), ale událostí, kterou sledují celé Státy i s reklamami, což
je něco, o čemž se může ostatním pořadům v USA i u nás jen zdát. Přesto
se vzhledem k úpadku televizní reklamy každý rok nabízí
otázka, zda i letos firmy vyhodí částku o velikosti HDP ostrovů v
Oceánii za něco, co jim přináší stále méně. Jak vidno, odpověď zní ano, protože zadavatelé jako CocaCola, GoDaddy, Anheuser Busch, AOL či General Motors se stále domnívají, že u této události nemohou jejich spoty chybět.
U jiných inzerentů už je ale vidět posun: trojice inzernetů, Frito-Lay's Doritos, Chevrolet a samotná fotbalová liga (NFL) vyzvali své spotřebitele a diváky, aby jim vytvořili spot, nahráli jej na web a hlasovali pro nejlepší, který bude o Superbowlu vysílán. Cílem Doritos a dalších dvou firem je zapojit své zákazníky do procesu propagace
vlastní značky: zákazníci se mění v komunitu, která má něco společného
(značku), tuto značku doporučují dalším zákazníkům, ať už stávajícím či
potenciálním, a zvou je, ať se stanou také členy komunity. Vadou na kráse akce je, že z mnoha nahraných spotů čiší profesionální zpracování a nemalé
investované prostředky – menší profi studia se evidentně snaží zvítězit a tak zaujmout velké zadavatele.
A tak je otázkou: když se profesionálové snaží
vyhrát v soutěži pro amatéry, mohou uspět i amatéři? A pokud se snaží
uspět profesionálové na internetu, proč na internetu nezůstat? Kolik návštěvníků stránky za pár tisíc dolarů zhlédne jednotky až desítky spotů, a kolik jich spatří jednou, na třicet sekund, vítězný spot v ceně reklamního času 2,6 milionu dolarů?