Pro většinu lidí v ČR je proto judo to, jak se ti dva divně tahají na Olympiádě. Pro těch pár, kteří znají BJJ, je to "to, jak se tam válejí po zemi". Ve světě je ale situace jiná a může za to, jak jinak v dnešní době, marketing. Je zajímavé sledovat, jak si obě bojová umění na tomto poli vedou, protože budování obou těchto "značek" jsou prakticky identické např. se souboji Coca-cola vs. Pepsi.
Historie střetu BJJ a Juda je zajímavá. Ať se na mě studenti BJJ nezlobí, BJJ je zdegradované jiu-jitsu na boj na zemi. Oba bojové systémy ale mají sympatické shodné body: likvidují soupeře neinvazivní metodami, která umožňuje útočníkovi pochopit, že si nevybral správný cíl. Ovšem mezi zastánci obou stylů samozřejmě vždy panovala řevnivost a kdo s koho se rozhodli otestovat už v 50. letech v závodu bez časového limitu, do vzdání soupeře, Brazilec Helio Gracie a Japonec Kimura. Závod skončil hozením ručníku z brazilského rohu poté, co Kimura zlomil Graciemu ruku.
Zavádějící titulek o vítězství Gracieho nechápu. Snad jde o záměnu s některým z jiných Heliových zápasů.
Dnes ale vítězí BJJ. Pokud pomineme tradičně silné země, jako je Francie, nebo ty státy, kde jej zavedli jako součást tělocviku, např. Španělsko, je judo na ústupu. Důvody jsu v zásadě tři: zaprvé provozovat něco exotického (např. viet-vo-dao) zní zajímavěji než dělat judo. Zadruhé, jak je vidět v posledních letech, mnoho lidí se chce učit sebeobraně vhodné na ulici, protože mají strach o sebe i své blízké, a judo se v této oblasti prakticky nikdy neprezentovalo. Zatřetí, image a martketing juda, zejména u nás, je jedním slovem tragédie. Stačí se podívat na webové stránky judo.fr (stránky německého výrobce zařízení pro zpracování vody), judo.co.uk (rozcestník vylepšený reklamou) nebo opravdových perel v podobě judo.cz a oficiálních stránek Svazu. Pravda, pěkné stránky má alespoň International judo federation.
Judo vs. BJJ aneb Royce Gracie v boji s judistou…
To oficiální web BJJ, to je poněkud jiná káva. Informace, seznam škol, technik apod. s vyhledáváním, galerie, videa, podcasty, internetové rádio (!) , fóra, wiki, blogy. Drtivá většina webů českých firem střední a velké kategorie by si mohla tyhle stránky vzít za vzor. Nezapomínejme, že kvalitní web optimalizovaný pro internetové
vyhledavače je klíčem k úspěchu všech klubů, protože budu-li se chtít
dnes začít učit jakémukoli bojovému umění, kromě poptání se mezi
kamarády (= Word of Mouth Marketing) nejpravděpodobněji spustím Google,
Seznam apod. a začnu vyhledávat.
…a v přátelském objetí s podstatně horším judistou…
Brazilské jiu-jitsu též boduje vzhledem svých bojovníků: pokud pominu atraktivitu opálených svalnatých chlapců z Ria, atraktivní jsou barevná "kimona" (správně řečeno gi) a sympatický systém ohodnocování studentů technickými stupni v závislosti na počtu vyhraných zápasů. Jinými slovy: bojovníci BJ mají lepší design a jsou zároveň velmi dobrými nosiči reklamy. Kromě toho mají to, po čem může každá značka jedině toužit – své ambasadory.
Ambasadorem značky mám na mysli člověka, který s ní aktivně pracuje, žije, spoluvytváří a propaguje ji. Může jí být celebrita, o práci s níž jsem psal minule, nebo, především díky internetu, jím dnes může být každý z nás. V případě bojových umění jsou to samozřejmě hlavně herci: Bruce Lee, Chuck Norris, Steven Seagal. Takoví lidé samozřejmě jak judu, tak jiu-jitsu a BJJ chybějí. Ve světě se ale utváří fenomén, který obrovským způsobem pozdvihává popularitu bojových umění (či spíše sportů) a vytváří hvězdy podobné těm hollywoodským: Mixed Martial Arts.
Mixed Martial Arts totiž pomáhají rozřešit obvyklou klukovskou otázku, jestli "boxer přepere karatistu". Původní myšlenkou MMA totiž byl střet různých bojových umění (což v současné době, kdy se pro tento typ soutěží účastníci speciálně připravují, trochu odpadlo) s minimem limitujících pravidel, která umožňují např. údery lokty nebo také soupeři dupat po hlavě. Pomiňme sportovní stránku věci: MMA je marketingový fenomén, na který se dívá běžně i 100 000 diváků v hale a miliony dalších na placených kanálech. Amatérských highlightů a sestřihů z japonské profesionální MMA soutěže "Pride" a americké Ultimate Fighting Championships je plné Youtube a MMA kluby rostou jako houby po dešti (u nás. mj. Pentagym). Právě tomuto typu soutěží vděčí Brazilian Jiu-jitsu na svou popularitu, neboť ho v ní proslavili jeho ambasadoři, především Rickson a Royce Gracie.
BJJ v MMA.
Než se judo vzpamatovalo, v obrovsky populární soutěži Pride se to závodníky znalými BJJ jen hemžilo a brazilská mutace jiu-jitsu se tak stala systémem, který začali tisíce závodníků MMA studovat pro boj na zemi. Judo jen pomalu dohání jeho náskok. Prosazují se sice bývalí medailsté z MS a OH Hidehiko Yoshida, Kazuhiro Nakamura, Pawel Nastula, Karo Parysian nebo Hector Lombard, ale ke špičce ještě nepatří. Přesto si judo po letech degenerace na závodní verzi zvolna buduje reputaci sebeobranného systému. Snad si také vytvoří své ambasadory a zažije určitou renesanci.
Rád bych se toho dožil.