Článek "Kampaň na Praze 2 se přiostřila"1
je pikantní: členové či příznivci Občanské iniciativy za zvolení senátorky Táni Fischerové do senátu si
jeho prostřednictvím stěžují na vedení politické kampaně ze strany ODS
(která údajně přelepuje plakáty jejich kandidátky Táni Fišerové svými
plakáty propagujícími senátorku Filipovou), přičemž stránce dominuje
fotografie jejich propagační akce nejhrubšího zrna. Oblékli totiž do
trička s nápisem "Volím Táňu" sochu Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově, což je sice
možné hodnotit jako sportovní výkon, ale sochy rozhodně nejsou plochami
určenými pro nesení komerčního sdělení.
Autor: ČTK – René Fluger
Jelikož pro své účely použili nejen rozměrnou sochu, ale i
aureoly Jana Žižky, dá se čin označit jako guerillová kampaň (o guerilla
marketingu jsem psal před nedávnem).
Akce demonstruje, že dobře provedená guerilla generuje sekundární
publicitu, což ostatně dokazuje i zmíněný článek a fotografie ČTK.
O několik odstavců níže pak
autoři inzerátu senátorského kandidáta Prof. MUDr. Pavla Klenera
předvedli, že reklama sice dokáže působit subliminálně,
tedy velmi zjednodušeně řečeno podprahově, musí se s touto schopností
ale umět pracovat. Je hezké, že zelenobílé barevné ladění jednoznačně
odkazuje na obor medicíny, léčbu apod., ovšem celý advertorial pak v
této formě vypadá jako inzerce na kloubní preparát či Středalaser.
Není ani třeba se pouštět do detailů, např. těch, že inverzní písmo
(světlé na tmavém podkladu) se špatně čte a vykazuje horší výsledky (což psal před 30 lety pan Ogilvy),
zkrátka bych řekl, že advertorial pana profesora četl jen málokdo. Čímž
se opět dostávám k problému popisovaném minule: naše pozornost je
vzácná a upoutat ji je prvním, a nejtěžším, krokem v reklamě.
1 ČTK. Kampaň na Praze 2 se přiostřila. Metro.
27.10.2006. Dostupný z WWW:
<http://www.metropoint.com/ftp/20061027_Praha.pdf>.