Česká televize od soboty vysílá s novou grafikou. Čekal jsem, že česká média budou zaplavena desítkami komentářů a kritik nového hávu, ale kupodivu většina autorů jen parafrázovala tiskové materiály České televize. Snad jen Bibiana Beňová v Týdnu zavzpomínala na veselou interní prezentaci nové grafiky v ČT, při níž odborář se sluchátky z 80. let v rukou na konsternované designéry křičel "Vidíš ten pětikolík? Vidíš ten pětikolík?"
Dle mého zcela laického názoru redesign zahodil více než padesátiletou tradici značky ČT. Po zásadní úpravě odstraněním slovenského "S" a kosmetických liftinzích z Mathého éry přišla další velká změna, ale místo úpravy došlo k revoluci. Ať je dnes ČT jaká chce, navazuje na jednu z nejstarších televizních stanic vůbec, která ve svých černobílých počátcích patřila ke světové špičce; v nových logotypech ovšem není po tradici ani stopy. Rozpačité přijetí loga vyústilo ve schizofrenní situaci, při níž logotyp čeká na své uvedení do provozu a možná bude nasazen až při definitivním přechodu na digitální vysílání, tj. cca za 3-5 let, ale nová grafika z něj už vychází. Nesoulad nových znělek, log kanálů, upoutávek atd. a starého loga ČT v některých divácích vyvolalo mylný dojem, že "aspoň to logo tak nechali". Čili rebranding se vcelku povedl, jen nový logotyp se taknějak nepodařilo zapojit a především to vypadá, jako by ČT začala místo v r. 1953 vysílat minulou sobotu.
Důležitější ovšem je pozadí celého redesignu, na který se chystá též Prima. Je součástí zbrojení na novou éru televizního vysílání, o níž ale nikdo nevíme, jaká bude. Vstup do digitální éry se vesměs ve zpravodajství zredukoval na reportáže o pozdním nákupu set-top-boxů na Domažlicku. V komentářích většina autorů zdůrazňuje doprovodné interaktivní služby, jako je možnost pořízení předmětů viděných na obrazovce sysémem podobným nakupování v e-shopu.
Zarážející ale je, že se málokdo těší, jak se na digitální televizi bude dívat, tedy bude divákem, většina čeká, že ji budou užívat, budou uživatelem. Uživatelé jsou pojmem internetovým a divák pojmem filmovým a televizním, znamená to tedy, že přestaneme televizní vysílání sledovat a začneme ho užívat, nebo nezačneme užívat vysílání, ale jen televizní obrazovku k nějakým jiným účelům, třeba k těm zmiňovaným nákupům? Potřebujeme k tomu televizi a digitální terestrické vysílače (velmi drahé, náročné a užívající vzácná kmitočtová pásma), nestačí nám notebook a kabel/wifi/mobil? A pokud bude obrazovka interaktivní, co pak bude uživatel–nedivák dělat behěm násilného přerušení sledovaného pořadu reklamním pásmem, nebude místo jeho sledování třeba surfovat po internetu nebo poslouchat rádio? Neznamená to prakticky konec televizních reklamních bloků a přesun těžiště reklamy do interaktivních formátů, např. Product Placementu?
Mnoho, mnoho otázek se vynořuje v lesích okolo Domažlic. A blíží se.