Reklama
 
Blog | Pavel Hacker

Karikatury holocaustu – rok poté

Dánové otiskli karikatury holocaustu. Dorazily první karikatury holokaustu. Íránské noviny soutěží o karikatury holokaustu. Takové nadpisy měla řada článků, které vyšly v českých médiích přibližně před třemi týdny. Karikatury měly být odvetou za zveřejnění proroka Mohameda ztvárněného v nelichotivém kontextu, např. v připodobnění k teroristovi.

Ve sporech a
konfliktech stojím prakticky vždy na straně Izraele. Právě proto mě
zajímalo, jaká díla karikující holocaust zaslali autoři z Íránu,
Palestiny a dalších zemí do soutěže tamějšího tisku. Dojem, který ve mně
práce zanechaly, je zcela odlišný od představy, kterou jsem si udělal
jako konzument českých médií.

Především je třeba říct, že drtivá většina prací vystavených na webových stránkách Holocaust International Cartoon
Exhibition (můžete je zhlédnout v galerii, více (propagandistických a neobjektivních) informací pak naleznete na doméně irancartoon.com) nepopírá a nekarikuje
holocaust. Řekl bych, že vyjadřují především dva pocity: že západ
ignoruje, ba záměrně popírá, tabu muslimů, tedy zobrazování proroka, a
zadruhé, že se Izrael při páchání násilí a křivd na muslimech zaštiťuje
holocaustem. Autoři napadají Židy, Izrael a jeho státnost, USA, Evropu,
EU, Dánsko, "Západ", to bezpochyby. Činí tak klasickými
propagandistickými nástroji, jaké se užívaly masivně od I. Světové
války do konce 60. let. Ale
žádná z karikatur, které jsem viděl, nezpochybňuje holocaust. To
samozřejmě neznamená, že se taková práce mezi zaslanými díly nevyskytla
– jde mi o celkév vyznění akce. A také to neznamená, že holocaust
nezpochybňují političtí vůdci Iránu či Palestiny.

carlos_Latuff6_res.jpg

Poprask,
který nastal po zveřejnění karikatur proroka Mohameda v dánském listě
Jyllands-Posten a norských a francouzských denících, ukázal sílu
ústního sdělení a to, čemu se říká hodnoty zprávy (news values). Ačkoli
naprostá většina obyvatel muslimských zemí včetně silných komunit
muslimů v Německu v životě dánské či norské noviny neviděla, zvěst o
karikaturách se rozšířila bleskově a masově. Penetrace internetovým
připojením u břehů Jordánu, v Pásmu Gazy či okrajových čtvrtích
Bejrútu rozhodně není taková, aby mohla informaci rozšířit v tak
masovém měřítku, a letáky nemají pro tak bleskový proces informace
potřebnou sílu. O šíření se postarali v prní řadě imámové, a následně
něco, co se ve světě reklamy a marketingu označuje jako word-of -mouth
marketing – lidé si o zvěsti prostě řekli. Hodnoty zprávy (zvěsti o
pohanění proroka), tedy blízkost a účast elitních národů, byly ještě
zesíleny základním prvkem života řady lidí v daných oblastech, a proto hodnotou nejvyšší, vírou.

"Uvidíme, zda Západ uzná svobodu slova i v případech, jakými jsou
zločiny Ameriky, Izraele a holocaust, nebo je svobodný projev dobrý jen
pro napadání svatých hodnot božského náboženství," uvedl deník
Hamšahrí. Domnívám se, že západ svobodu slova i v "těchto případech"
uznal. Média sice o rozhodnutí dánských novin otisknout odvetné
karikatury informovala poněkud rozpačitě, ale zpráva byla čtenáři a
diváky prostě brána v potaz jako řada jiných. Řekl bych, že to je dobrá zpráva. Zajímalo by mě, jak s ní islamisté naloží.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama